Jak přežít kocovinu v přítomnosti dětí

23. listopadu 2015 v 8:00 | Luca |  Ze života
Občas se tak zadaří, já si večer vyjdu s kamarádkama ven a pod náporem radostných hormonů, že jsem na tři hodiny sama, dopřeju si o skleničku, dvě víc, než bych měla. Ale proč na to teď vzpomínám? Chystám se na další "opušťák" a tak si strategii druhého dne pro jistotu připravuju už dopředu. Metodou pokus omyl jsem totiž objevila skvělý způsob jak přežít kocovinu v přítomnosti dětí.


Když jsem se do této nezáviděníhodné situace dostala poprvé a ráno se probudila s parádní kocovinou, přidal se k tomuto nepříjemnému stavu také stres, jak zvládnu s těma dvěma stalkerkama celý den sama. Hned z rána jsem vzdala náročné strategie typu "Jak být dokonalou matkou i když se cítím, že mi brzy praskne hlava" a chytla jsem to za zcela jiný konec. Cítila jsem se, že padnu a tak jsem tedy udělala to, oč mé tělo žádalo. Zalehla jsem na zem, dětem řekla, ať kolem mě rozestaví všechny hračky, které unesou a že si dneska budeme hrát na povaleče. Chvílemi to sice vypadalo, že každou chvíli usnu, ale občasný zcela nečekaný skok na břicho, česání vlasů hřebenem panenek, nebo politá noha čajem mě však stoprocentně probudilo. Jak ale hra na mámu povalečku bavila růžovky, to jsem nečekala. Čím víc jsem byla v klidu, nic po nich nechtěla a nesnažila se je vychovávat, tím ony byly ukázkovější. Vžila jsem se do role matky neprudilky natolik, že jsme si na chvíli role dokonce vyměnily.
Kája zoufalým hlasem: "Mami, Vika vysypala kukuřičný křupky na zem."
"To nevadí, miláčku, uklidíme to později."
"No to teda vadí. To tady rozdupeme, jak tu pořád lítáme a bude to všude." Chvíli cosi hledala mezi hračkama, načež vytáhla dětskou lopatku, smetáček a šla to zamést. Ehm, tomu říkám líné rodičovství v rozpuku.
A pro tentokrát jsem ještě rafinovanější. Budeme si hrát na malíře. Lehnu si na velkou roli papíru zakoupenou v ikea, rozdám barevné fixy a růžovky můžou tvořit. K dispozici jim nechám nejen celý papírový prostor, nýbrž i mé ruce a nohy. Očekávám poctivou color massage... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 23. listopadu 2015 v 11:12 | Reagovat

V době, kdy moji velcí byli ještě malí, jsem byla ta matka, která jim dovolovala televizi jen v případě nouze nejvyšší. A děkuji géniovi, který vynalezl video :-)
Já vlastně nemusela ani vstát z postele :-)
Smrádci snídali jen jogurt a studený čaj z předchozího dne a když strčili videokazetu do videa, tak se to samo pustilo.
A hráli si na dospěláky :-)
Horší bylo, když jednou v honbě za pohádkami zabrousili do skříňky, kterou si můj bývalý manžel zapomněl zamknout a mě z postele vytáhly až podivné zvuky. Takové vzdechy přece krteček nevydává.
Na obrazovce regulérní pornu a před televizí dvě dítka s hubičkami otevřenými :-)
Kdepak, od té doby si na pití dávám pozor :-)

2 Luca Luca | Web | 23. listopadu 2015 v 11:20 | Reagovat

[1]: :-D ale divila by ses, i v Krtečkovi jsou někdy vidět dost "divoké" scény. Třeba takový díl "Maminka", kde paní Králíková rodí malé králíčky.. I na porodním sále říkají tatínkům, ať mamince stojí u hlavy. Tady se s tím Miler nemazal a naservíroval dětem přímý pohled do reality. U nás to růžovky přešly s tím, že co asi bude příště. My s mužem jsme vyděšeně zírali ještě pár minut po titulcích. :-)

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 23. listopadu 2015 v 19:16 | Reagovat

[2]: Na ten díl si taky pamatuji ^^"

Vzpomínám si, když maminka volila taky takovou taktiku, že si lehla a my s bráchou kolem ní stavěli kostky a plyšáky :) Ale jestli byla po kocovině to nevím, nasadila jsi mi brouka do hlavy O_O

4 Luca Luca | Web | 23. listopadu 2015 v 21:13 | Reagovat

[3]: :-D I matky jsou jenom lidi.. ;-) Myslím, že občasné vypuštění páry v normálních mezích je ku prospěchu všech. Pokud se po té zemi teda neválí každý druhý den! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama