Jsem líný rodič

6. listopadu 2015 v 8:00 | Luca
Jsem líný rodič a jsem na to pyšná. Když jsem mezi řečí tuhle větu prohlásila během návštěvy mé těhotné kamarádky, nešlo si nevšimnout jejího lehce pohoršeného výrazu ve tváři. Jenže když jsem pak vytáhla z knihovny knížku britského autora Toma Hodgkinsona Líný rodič a nechala ji, aby si přečetla alespoň zásadní manifest na zadní straně knihy, začala se jí myšlenka líného rodičovství líbit. Ono to je totiž celé moc dobře promyšlené, protože líný rodič znamená být dobrý rodič!



Se svými dětmi chodím na procházky do lesa a nehroutím se z jejich špinavých kalhot. Mé děti zatím berou domácí práce jako hru - nerozmlouvám jim to, naopak je podporuji, vyprané prádlo po nich nepřevěšuji a nádobí nepřemývám. Motivuji k samostatnosti, což se nejlépe osvědčuje ráno. Dává mi to hodinu spánku navíc (občas!). Nešílím z rozsypaných kukuřičných křupek a u vaření oběda si s dětmi ráda zazpívám. Místo her na tabletu hrajeme společně pexeso. Kresba na zdi dětského pokoje je pro mě malé umělecké dílo a chaos v hračkách se u nás uklízí maximálně jednou denně. Snažím se své děti nenutit do ničeho co jim není příjemné, mají možnost volby. V jejich hrách často zasahuji až když jde o zdraví. A to je jen malý výčet toho jak jsem rodičovství pojala já.

Autorem knihy Líný rodič je Tom Hodgkinson, britský spisovatel a novinář. Hlavně je to ale otec tří dětí a jak sám říká, Líného rodiče začal psát hlavně proto, aby přežil dětství svých dětí. Při psaní vycházel z vědeckých poznatků, historických výzkumů, četl klasické knihy o výchově, ale posloužila i vlastní zkušenost.
Velice se mi líbí myšlenka, že existuje jednoduché řešení, které váš život učiní snažším a finančně méně náročným, život vašich dětí učiní radostnějším a navíc vám pomůže vychovat děti šťastné a soběstačné. Právě toto řešení autor knihy nazývá "líné rodičovství" a jeho mantra zní jednoduše: "Nechte je být."

Manifest líného rodiče podle Toma Hodgkinsona:
- Odmítáme myšlenku, že rodičovství vyžaduje těžkou dřinu.
- Zavazujeme se, že své děti necháme být.
- Odmítáme přebujelý konzum, jenž útočí na děti od chvíle, kdy se narodí.
- Čteme jim poezii a fantastické příběhy bez mravních ponaučení.
- Pijeme alkohol, aniž bychom měli pocit viny.
- Odmítáme své puritánské já.
- Neplýtváme penězi za rodinné výlety za zábavou ani za dovolené.
- Líný rodič je šetrný rodič.
- Líný rodič je vynalézavý rodič.
- Ráno zůstáváme v posteli tak dlouho, jak to jen jde.
- Snažíme se nezasahovat.
- Hrajeme si na polích a v lesích.
- Vyháníme je na zahradu a zavíráme dveře, abychom mohli uklidit dům.
- Oba pracujeme tak málo, jak je to jen možné, zejména když jsou děti malé.
- Čas je důležitější než peníze.
- Šťastný nepořádek je lepší než skličující pořádek.
- Pryč se školou.
- Naplňujeme dům hudbou a veselím.
- Odmítáme směrnice zdravotních a bezpečnostních inspektorů.
- Přijímáme zodpovědnost.
- Existuje mnoho cest.

Samozřejmě je spousta možností jak svého potomka vychovat. Každý si musí najít tu svoji cestu, která mu bude nejvíce vyhovovat. A jak jste na tom vy?



* Tento můj článek vyšel také v online magazínu Extrazivot.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 19:57 | Reagovat

Já JSEM líný rodič. I bez knih a všeho :-)
A proti všem :-)
A navíc jsem i líná partnerka, neboť to svědčí vztahu :-)
Nejsem uklízecí máma a o víkendech si ráda poležím. A ve všední dny, když vyšoupnu ratolesti do školy, tak si sednu s knížkou a kafíčkem...
Když mi přijde milý domů, vítám ho radostně a s úsměvem. Jednoznačně dávám najevo, že ho ráda vidím a jemu to určitě dělá dobře. Pravda, nevysvětluju mu, že jeho "hmmm", jakožto univerzální odpověď na vše, je zaručeně lepší, než dětské hádky, puberťácké nadávky a drzosti a zvídavé otázky typu: "Mami, co bude k obědu? Mami, kde mám to černý tričko? Mami, co bude k večeři? Mami, dáš mi dvacku? Mami, kde mám sluchátka?". Kdepak, hezky ho nechám v přesvědčení, že sice není úplně nepostradatelný, když zvládnu den bez něj, ale je zaručeně vítaný a dokonce s láskou a úsměvem :-) Taky mu nevysvětluju, že jeho příchodem se ze tří smradů stanou tři andílci a z vyřízené matky matka nadějeplná :-)
A samozřejmě nemluvím o tom, že dokážu vyměnit žárovku, ale pokud je to možné, počkám na milého :-) A se spoustou jiných drobností také. A pak ho tak úžasně a ochotně obdivuju...
Kdepak, nedělám z něj blbce, ale dám mu možnost, aby doma ukázal, že je chlap...
Po zkušenostech ze zkrachovalého manželství mám pocit, že to rozhodně nezaškodí :-)

2 blijanky blijanky | 6. listopadu 2015 v 21:03 | Reagovat

[1]: Ty jsi bozi!!! Presne tak to funguje i u nas.. Jen ja mam jeste maly smradky, ktery mu nenapadne soupnu na krk, jakmile prijde domu, ohubickuje nas, da si kafe a pote svoji pulhodinku na zachode.. :-) ;-)

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. listopadu 2015 v 21:20 | Reagovat

[2]: Jůůů, tak mladá a už tak moudrá :-)
Já si musela projít rozvodem, abych na to všechno přišla :-)
Ale možná jsem jen potřebovala toho pravého :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama