Ach, ta dětská upřímnost

5. prosince 2015 v 8:00 | Luca |  Ze života
Takřka od nemluvněte jim člověk do těch malinkých hlavinek tlačí, aby byly slušné, hodné, aby se uměly rozdělit, aby nelhaly, byly upřímné a uměly pomoci druhému. A pak přijde věk zhruba kolem tří let a já začínám váhat, jestli by na té upřímnosti neměly pro změnu zase trochu ubrat. Jsou jim čtyři a jízda městskou hromadnou dopravou, sezení v přeplněné čekárně u lékaře, na úřadě nebo prostě kdekoli, kde je na jednom místě více lidí, je přímo za trest. Omluvné úsměvy, nechápavá gesta, zavřené oči. To všechno už mám natrénováno zcela dokonale. Občas by se ale hodil i kouzelný plášť neviditelnosti. Podotýkám ještě, že moje děti neumí šeptat. Spíš mám pocit, jak kdyby v určititých chvílích svůj hlásek schválně zesilovaly.

V mhd
"Tý jo, ta má ale obrovský prsa. Tak takový bych teda nikdy nechtěla." Muž sedící vedle nás zcela naplno spustil hurónský smích. Dámy za námi se chichotaly a madam s velkými (opravdu velkými!) vnady si raději postoupila do zadní části vozu.

"Maminko, proč má ta paní takovej divnej klobouk?"
"To je jeptiška, víš? A ta takový klobouk musí nosit."
"A co je to ten jeptišák?"

Karolínka se začne smát a já se jí pobaveně ptám čemu se směje. "Mami, ty sis prdla. Tady něco děsně smrdí."
Špitnu jí do ucha, že ne! a ať tak nehuláká. Myslíte, že mi to ti kolemsedící, kterým hrál smích na rtech, věřili? Ale fakt neprdla.. :)

"Jestli si ta divná paní sedne vedle nás, tak já tady teda sedět nebudu."

"Mami dívej, to je ale tlusťoch." A nebála se toho, rovnou na něj namířila ten svůj hebounký, dětský, upřímný prstíček. Zmohla jsem se jen na výtku, že prstem se neukazuje.

V restauraci
Číšník donese krásně vypadající a vonící jídlo, na což Karolína reaguje: "Fůj, to vypadá hrozně. Tak to teda fakt jíst nebudu." Pan číšník zamrkal a odcupital. Dělala jsem, že ji raději vůbec neslyším.

"Mami a koupíš mi zase to pivo?" Wtf?
"Cože? Jaký pivo? Copak já ti někdy kupuju pivo?"
"Jó, kupuješ, a mě to přece hrozně chutná!"
Myslela žlutou limonádu do půllitru. To ale kolemsedícím asi už nikdy nevysvětlím.

Na návštěvách (raději bez komentáře)
"Teto, ty máš tak žlutý zuby!"

"To miminko má divnou hlavu, že mami? Takovou placatou. A tady má nějakej flek. To miminko se mi ale vůbec nelíbí."

"Mami, půjdeme už domů? Něco tady divně smrdí."

A to není zdaleka všechno. Navíc jí nejsou ještě ani čtyři a ta druhá se teprve učí mluvit. Až si dají tandem, rezervuju si místo u Chocholouška.. :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kika Kika | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 19:00 | Reagovat

když to čtu, propadám taky v huronský smích, ale ono to asi zažívat taková sranda není :D (historka, mami ty sis prdla mě dostala :D :D)

2 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 19:44 | Reagovat

MHD u nás: "Mááámi, ten pán má ale velkou hubu"
"No tak, slečinko, hubu se neříká..."
"Tak měl tu držku zavřít"

A to je jen jedna historka :-)

3 Iris Iris | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 20:55 | Reagovat

Jak trefné :-)

4 Luca Luca | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 21:50 | Reagovat

[1]: Vetsinou se pekne zapotim.. ;) Nedavno jsme v mhd probirali rozmnozovani. Dite se vyptavalo jako profik a me se z hlavy div nekourilo, jak jsem se snazila vhodne odpovidat. Takovy ticho jsem v tramvaji jeste nezazila.. :)))

5 Luca Luca | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 21:52 | Reagovat

[2]: Uff... :)

6 Luca Luca | E-mail | Web | 6. prosince 2015 v 21:54 | Reagovat

[3]: Na jednu stranu horke chvilky, ale kdyz to pak nekde vypravim, smeju se taky. S odstupem casu jsou to vesele vzpominky :))

7 klavesnicetuka klavesnicetuka | 6. prosince 2015 v 22:38 | Reagovat

:-D :-D
přidám jednu od známého: On má příšerné sousedy a když se o nich doma bavil s manželkou, tak si nedával pozor na pusu před dětmi a říkal, jak jsou hrozní. Jednou hledal svou dceru na zahradě a volal na ní, kde je. A ta malá (4letá) stála u plotu (té rodiny, kterou on pomlouval, celá rodinka byla u plotu také) a říká: "Táti, já jsem na zahradě a bavím se s tou hroznou rodinou!"
:-)

8 Luca Luca | E-mail | Web | 7. prosince 2015 v 7:44 | Reagovat

[7]: :-D :-D :-D tak to je opravdu prekérní situace.. :-D

9 Marcela Marcela | 9. prosince 2015 v 20:53 | Reagovat

Naprosto bezkonkurenční:-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama