Jakože cože?! Brouzdáním po netu, při nakupování vánočních dárků, jsem zjistila, že se začal prodávat kojící náramek. Ano, tahle glosa bude o kojení! A taky o nadměrné spotřebě papíru!
Kojila jsem obě svoje děti a kojila jsem je ráda. Kojila jsem často a kde to zrovna šlo. Teď už sice nekojím, ráda však na tu dobu vzpomínám. Co mě ale vždycky znervózňovalo, byla nejistota, ze kterého prsu mé dítě pilo naposledy. Ono totiž i kojení má svůj systém. Pro neznalé - prsa se musí střídat, aby se tvořilo mlíko tak nějak současně. Kdybych kojila jen z jednoho, v tom druhém by se mohl utvořit zánět nebo, a to je ještě horší! by se v něm mohlo přestat tvořit mlíko. V praxi by to znamenalo nejen nedostatek potravy (jedna koza logicky vyprodukuje míň mlíka než kozy dvě, že ano), ale i po stránce estetické, by to byla hotová katastrofa. Jak se asi může cítit ženská, která má jedno prso ve velikosti D a druhé sotva B? Tahle nerovnováha se sice po každém krmení na chvíli vytratí, hodně brzy je však zpět, v celé své "parádě".
To jsem ale trochu odbočila. Chtěla jsem zavzpomínat na "kojící papír", který jsem měla položený na viditelném místě. A do něj jsem si zapisovala čas kojení, jaké prso a délku sání strávníka. Ne nadarmo se o matkách říká, že mají "vykojený mozek". Já se tak v tomto období opravdu cítila. Takže všechno, co jsem si včas nenapsala, mi to dítě vysálo z hlavy. Začalo to papírem o kojení a postupně se přidávaly další a další poznámky. Doma se to hemžilo lístečkama - nákup!, - zavolat mámě, - o víkendu jdeš miláčku vozit kočárek, - v pondělí bobek, v úterý ne, - zeptat se, jaktože včera přišel o hodinu později, - došel toaleťák, - večer seriál a pak asi sex, - vynést odpadky,...
Doma jsme se tak zesynchronizovali, že chlap přišel z práce, prolítl nové papírky a většinou bez řečí splnil, co bylo třeba. Jen občas se cukal, když třeba narazil na lísteček - dlouho nepřebaloval! Jenže pak už naše lednice nebyla skoro vidět, kolik papírků na ní viselo. Postupem času, když potřeba kojení pomalu ustávala, také moje papírková mánie ustoupila a nyní si troufám říct, že jsem ve stavu "vyléčených".
Tím vším jsem chtěla apelovat na fakt, že moji lístečkovou úchylku odstartoval "kojící papír" a kdybych tenkrát měla kojící náramek, spotřeba papíru naší domácnosti by v době kojení nepřekročila hranici běžného spotřebitele.
Fandím kojícím náramkům a chraňme naše lesy... :) ;)

No, tak ten by se mi taky hodil. Takhle jsem poslední kojení určovala podle bolestivosti prsu
A taky podle přeleželé ruky, protože princeznička byla buď přisátá a nebo řvala, nic mezi tím...
Tohle období bylo velice náročné a i když jsem nestíhala vůbec nic jiného, stejně bych to hned vrátila. Teď sice něco stíhám, ale neskutečně nerada. Ze všeho odmlouvání a mumlání a kdo ví čeho ještě jsem unavená a rozhodně víc vysátá, než když jsem kojila.