Červen 2016

Mateřská, ale určitě ne dovolená

26. června 2016 v 20:23 | Luca
Stříhám metr. Přesně řečeno mi zbývá pouhých 35 dnů, které mě dělí od návratu zpět do práce. Mísí se ve mě různé pocity. Je v tom radost i strach. Vážně se blíží ta chvíle, kdy si uvařím kávu a dopiji ji ještě teplou, aniž bych ji předtím musela dvakrát ohřívat v mikrovlnce? Opravdu budu moct poobědvat v klidu, bez odbíhání od talíře, utírání malých obličejíků a sbírání zbytků jídla pod stolem?
Byla jsem s růžovkama na hřišti, kde mi jiná matka vyprávěla o knížce, kterou si před pár dny koupila. Prý se u čtení skvěle pobavila. Ptám se jí tedy, jak se to zábavné čtivo jmenuje. Mateřská, ale určitě né dovolená. Ehm, aha, vskutku originální název.

Ten poslední

16. června 2016 v 13:20 | Luca |  Téma týdne
Ukryla jsem se do dětského pokoje, tam totiž moje děti tráví nejmíň času. A pak jsem tajně snědla celou čokoládu! Ale pozor, žádný relax, mazlení a poklidné rozjímání. Nacpala jsem ji do sebe během jednoho dílu prasátka Peppiny. Špatně od žaludku mi začalo být přibližně za další dva díly a během následujících tří jsem tu lákavou pochoutku horentně vyzvracela.

Iluze

15. června 2016 v 21:00 | Luca |  Rýmovačky
Ukrývá za dvířka
tajemná básnířka
veršíky o víře
na zažloutlém papíře
sepsané hnědou tužkou
na obočí.

Tenkrát když věřila
skvostný svět sobě tvořila
a čím hlouběji plodila
ve vlastním přesvědčení se ztrácela
odloučená.

Zamčené za dvířky
tělo stárnoucí básnířky
jehož ruka svírá papíry
popsané veršíky, které prosily
o skutečnost.

Jak jsem se ztratila...

15. června 2016 v 17:55 | Luca |  Krátce / kvak a fňuk
... sama sobě.
Jak se taková věc může vůbec stát? Netuším, pořád nevím jak přesně se to přihodilo, ale jedno ráno jsem to prostě už nebyla já. Spíš lidská schránka přijímající signály okolního světa. Kafe mi chutnalo pořád stejně, mrkala jsem zrovna tak, ale najednou jako bych nemyslela. Nechtělo se mi vyvíjet nějakou další myšlenku, když ty tisíce předešlých stejně nikoho nezajímaly.