Ten poslední

16. června 2016 v 13:20 | Luca |  Téma týdne
Ukryla jsem se do dětského pokoje, tam totiž moje děti tráví nejmíň času. A pak jsem tajně snědla celou čokoládu! Ale pozor, žádný relax, mazlení a poklidné rozjímání. Nacpala jsem ji do sebe během jednoho dílu prasátka Peppiny. Špatně od žaludku mi začalo být přibližně za další dva díly a během následujících tří jsem tu lákavou pochoutku horentně vyzvracela.


Onehdá mě takhle málem zabilo granko. Mé unavené tělo hledalo sílu a energii, toužilo po koňské dávce cukru. Růžovky zrovna skládaly puzzle, tak jsem se vytratila do kuchyně a dopřála si několik bohatých lopat granka. Růžovky umí být velice hlučné, ale občas zcela naopak, tichounké jako myšky. Takže když se mě líbezný hlásek mé prvorozené zeptal co to mám v puse, nejen že jsem poslední lžíci mířící do úst rozsypala po celé kuchyni, ale hlavně jsem zbytek sypké směsi v ústech v úleku vdechla. Několik dlouhých a upocených chvil jsem pak doslova balancovala na hraně života a smrti zadušením. V hlavě mi to pořád řvalo "uklidni se", "nepanikař", "klidný nádech", ale granko se lstivě dál dralo do dýchací trubice. Ustála jsem to. Zvládla jsem i to následné znechucení, kdy jsem musela leštit celou kuchyni zadělanou od granka, které jsem během boje o život prskala všude kolem sebe. Starší růžovka tenkrát z kuchyně odešla celkem znechuceně a brblala něco o svinčíku. Prý "fuj, to bych teda uklízet nechtěla".

Když mi jedno z dětí v zápalu hry málem přerazilo nos, myslela jsem, že teď už těma bačkorama fakt zaklepu. V mém osobitém nosíku to tenkrát ruplo tak, že i moje máma s babičkou, které se k této nemilé příhodě připletly, byly znepokojené natolik, že růžovky vzaly bez řečí na pár hodin na hřiště. Mimochodem, viděla jsem v tu chvíli tisíce hvězdiček, stejně jako když nějakému animákovi spadne na hlavu kovadlina nebo piáno.
Jó a včera jsem dostala loktem do oka. Pěkně to mlasklo.

To je furt něco. Hřebíky kam se podíváš... :)
Vždycky, když se mi něco takového stane, říkám si kolik toho ještě má tělesná schránka dokáže snést a který ten pomyslný hřebíček do rakve bude asi poslední? Jenže hned v zápětí mě napadne, že já se stejně nechám zpopelnit, rakve a hřebíků netřeba. Musím růžovky včas naučit jak se bezpečně zachází s ohněm.



* Článek je psaný na téma týdne "Hřebík do rakve".
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 16. června 2016 v 18:03 | Reagovat

Granko skutečně může zabít, pokud ho bereš v koňských dávkách. Obsahuje totiž kakaový prášek a lecitin. Kombinaci smrtící pro maminky skrývající se v dětských pokojích, ve skříních. S kostlivci.

2 Dana Dana | E-mail | Web | 16. června 2016 v 18:45 | Reagovat

Moc pěkně napsané, pobavila jsem se, připomíná mi to chvilky, kdy cpu nenápadně bonbóny nebo čokoládové tyčinky za polštář, protože se blíží jedna z mých tří kyselinek :-).

3 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. června 2016 v 23:59 | Reagovat

Úplně v tom vidím naši rodinu :-)
Jen počkej, až dorostou...
Včera jsem si šla dát kolem jedenácté večerní nanuka na tajňáka, měla jsem v mrazáku celou krabici...
No, měla...
Teda, krabice tam zůstala, ale nanuk ani jeden...
Pak nakoukla slečinka, protože slyšela dveře od mrazáku a jen se uchichtla, že nanuk není...
Myslela jsem, že po ní hodím tím mrazákem...

4 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 18. června 2016 v 10:14 | Reagovat

:-D:-D tak to mě zase rozsekalo..

to je asi všude stejné, tady co nesníš hned (tedy co se týče sladkostí) tak to prostě nemáš...na mě obvykle nic nezbyde

jsem moc ráda že Tě tu zase vidím:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama