Pracovní comeback

16. září 2016 v 7:48 | Luca |  Ze života
Jsem zpět v práci. Rodičovská dovolená ukončená a všichni si tak nějak zvykáme na tuto novou životní etapu. Budiž radostnou zprávou, že se mi nakonec povedl přímo mistrovský kousek a růžovky jsou obě zapsané v té stejné školce. V Brně malý zázrak.
Nestíhám nic, už aby byla zima a já si nemusela holit nohy tak často, protože každá minuta během dne se počítá. I tento článek čeká na zveřejnění o 14 dnů déle, než by se hodilo. Musím si vybrat, spánek nebo nějaká důležitá činnost navíc. Zatím vyhrává spánek. V deset upadám do bezvedomí, zcela neplánovaně, kdekoli. V pět ráno pak věším vypranou pračku. A tak pořád dokola.. :)



Týden první
Děti u babičky. Školka začíná za pár týdnů. Doma je ticho a uklizeno. Ještě, že mě ta uklízecí mánie přepadla hned první den. Od té doby jsem ještě znova neuklízela, pokud nepočítám vyskládat a opět naplnit myčku. První pondělí jedu do práce s úsměvem zfetovaného idiota. Lidi se po mě dívají, ale mě je to jedno. Připravovala jsem se hodinu a půl. Sprcha, vlasy, nehty, nakrémovat celé tělo, třicetkrát změněný outfit. V práci komunikuji s inteligentními, dospělými bytostmi. Večer můžeme v distingované diskuzi pokračovat na letní zahrádce u sklenky dobrého alkoholu. Děti jsou přeci u babičky. Být v práci je boží!

Týden druhý
O víkendu jsem si užila děti a v pondělí ráno mi bylo při loučení trochu smutno. Přešlo to ale celkem brzy. Už nevstávám o dvě hodiny dřív, ale i tak mi příprava do práce zabere hodinu. To vypiluju. V práci rozkoš. Mám pracovní telefon a facebook furt otevřený. Firemní kafe je vynikající a kolegové vskutku zajímaví. Jen ten jejich pesimismus mě občas trochu rozhodí.

Týden třetí
Být pracující matkou je někdy celkem náročné. Víkend v permanentním pohybu a v pondělí ráno padám na pusu. Růžovky opět u babičky. Ráno se stíhám vypravit do půl hodiny, ale furt mi to sluší. Jo, musím se chválit. V práci první pracovní úspěch. Jsem skvělá. Chybí mi děti. Ve čtvrtek malá depka a v pátek si pro ně jedu s naprostým nadšením.

Týden čtvrtý
Chybí mi ta pohodová rána u pohádek, v pyžamu, s velkým kafem v ruce. Po cestě do práce se na mě smála nějaká mladá kočka. Asi jela první den do práce. To ji přejde. Začala jsem v mhd číst knihu. Je to super krycí manévr. Nemusím si nikoho všímat a cesta utíká rychle. Nutně si potřebuji nalakovat nehty. Nestíhám nic. V práci dřu přesčasy, protože se blíží nástup do školky a každá hodina navíc se hodí.

Týden pátý
Mám home office, protože růžovky už nemá kdo (nikdo nechce - nechápu!) hlídat. Sedím u pc a snažím se pracovat, růžovky se vztekají, že si jich nevšímám. Musíme zajít koupit bačkory a pláštěnku. Zítra to vypukne. Školka. Obě se těší, mně je zle jak před maturitou. Nevím jak to budu všechno stíhat. Ráno musíme vyrazit z domu co nejdřív. Takže na zlidštění mám asi 10 minut. Když jsem doma, pořád peru, uklízím a usínám ve stoje. Lihovkou podepisuju kalhotky do školky a chtěla bych jít na koncert, ale mám smůlu. Zítra je velký den a s kocovinou by to nebyl dobrý nápad.
Školce zdar.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miška Miška | Web | 16. září 2016 v 14:58 | Reagovat

Ahoj chceš se doučovat angličtinu? Tak neváhej a přihlaš se, vše je zdarma :)

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 16. září 2016 v 19:40 | Reagovat

Hodně štěstí! Je moc fajn, že máte možnost home office...

ten mizející úsměv chápu, po roce vedení lidí, bych už radši ani sebe nevedla k autu;)

3 Sylva Sylva | Web | 17. září 2016 v 13:16 | Reagovat

Co bych dala za home office, to má u nás pouze paní šéfka...a děti byly taky u babči, což bylo štěstí!

4 stuprum stuprum | Web | 18. září 2016 v 3:18 | Reagovat

Školce a školákům zdar!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama