Jak jsem poznala Jacka Londona

22. listopadu 2016 v 14:43 | Luca |  Ze života
Dnes, 22. listopadu, před 100 lety zemřel úžasný člověk s velkou duší, Jack London.



Slíbili jsme růžovkám, že je letos vezmeme poprvé pod stan a protože jednou z mých hlavních zásad ve výchově je, že co slíbím, to musím i dodržet, jelo se v létě pod stan. Vybrali jsme si poklidný, malý kemp nacházející se v romantickém podhůří Bílých Karpat. Lidí tam bylo tak akorát, velké ohniště, točené pivo, trampolína, pískoviště a venkovní knihovna. Ano, fakt byla tam! Hrdě stojící mezi dámskými a pánskými toaletami, kousek od výčepu.

Jakmile jsem měla chvilku času jen pro sebe, přiběhla jsem ke knihovně, vytáhla první knihu, která mi přišla pod ruku, zalistovala a začala číst. To já tak dělám.. Jenže většinou pak zase chvíli listuji a čtu na jiném místě. Tentokrát jsem se nemohla odtrhnout. Přečetla jsem tři kapitoly a nemohla přestat. Byl to Martin Eden.

Moje první setkání s tvorbou Jacka Londna. Od té doby jsem v tom až po uši. Jak vůbec někdo dokáže napsat tolik pocitů v jedné větě? Tuláka po hvězdách jsem obrečela. Volání divočiny mě i nadále nevyvádělo z údivu. Jak je to možné? Jak to dělá? Jak?
Od té doby, od našeho prvního písmenkového střetu děkuji za každé jeho napsané slovo, myšlenku, fantasticky vyprávěný příběh. Jsem mnohem bohatším člověkem od té doby co čtu knihy Jacka Londona. Děkuji.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 22. listopadu 2016 v 16:56 | Reagovat

Moc se mi od něj líbil Bílý tesák

2 Majka Majka | Web | 23. listopadu 2016 v 16:07 | Reagovat

Mě vzal za srdce taky Bílý tesák, líbil se mi i film s Francem Nerem.

3 svet-helgy svet-helgy | E-mail | Web | 23. listopadu 2016 v 21:55 | Reagovat

toho mám taky moc ráda, kdysi asi před dvaceti lety jsem četla povídku o tom jak otec dával každému svému synovi jméno Samuel a každý pokaždé umřel, jak se to jen jmenovalo? Samuel?

4 Luca Luca | E-mail | Web | 24. listopadu 2016 v 8:16 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: Na jeho počest jsem musela udělat objednávku v jednom internetovém antikvariátu a obohatit tak svoji knihovnu o knihy Bílý tesák, Bílý den a Železná pata :-D

Mmch, ano, ta povídka se jmenuje Samuel a myslím, že vyšla v Rybářských povídkách nebo tak nějak to bylo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama